Úřad vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu, agentura CzechInvest a Česká startupová asociace zahajují dotazníkové šetření mezi českými startupy. Unikátní data pomohou nastavit vhodnější podmínky pro rozvoj startupů a stanou se klíčovým podkladem pro paragrafové znění zákona, který má být v příštím roce předložen vládě.

Za dotazníkovým šetřením stojí pracovní skupina pro přípravu startupového zákona složená ze zástupců výše uvedených institucí. Autoři chtějí zjistit, s jakými konkrétními bariérami se inovativní technologické firmy v Česku potýkají. Dosavadní zkušenosti napovídají, že jde zejména o problémy při rozjezdu firem, administrativní náročnost v prvních letech podnikání, přístup ke kapitálu nebo legislativní překážky. „Pracujeme na analýze, která se stane základem pro návrh nového startupového zákona. Jeho cílem je zjednodušit život jak startupistům, tak investorům. Chceme, aby zákon odrážel skutečné potřeby českého startupového prostředí a pomohl mu naplno využít potenciál. Proto firmy společně oslovujeme s dotazníkem, jehož výsledky budou hrát klíčovou roli při přípravě nového zákona,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman s tím, že se dotazník zaměřuje na oblasti od byrokracie, daní, přístupu k financování, až po podporu ekosystému a expanzi do zahraničí.

„Odpovědi nám pomohou identifikovat a následně odstranit konkrétní překážky při rozjezdu a rozvoji startupů, zmapovat důvody přesunu firem do zahraničí a lépe porozumět jejich potřebám v oblasti financování, talentů či pracovního práva. Takto komplexní data nám nyní žádné veřejně dostupné zdroje neposkytují,“ vysvětluje Markéta Přenosilová, vedoucí autorského týmu připravovaného startupového zákona z agentury CzechInvest.

Online dotazníkové šetření proběhne od 27. srpna do 7. září 2025. Jeho výsledky chtějí zadavatelé představit už ve druhé polovině září. Autoři věří, že získají zpětnou vazbu a informace o českém startupovém ekosystému alespoň od desetiny představitelů sektoru. K zapojení do průzkumu je budou oslovovat přímo, ale také prostřednictvím venture kapitálových fondů, podnikatelských akcelerátorů nebo inovačních center.

Startupový zákon je vnímán jako strategický krok k posílení konkurenceschopnosti Česka. Inspiraci jeho autoři čerpají z úspěšných příkladů ze Španělska, Francie nebo Rumunska. „Chceme nastartovat startupové Česko a pro tuhle misi využijeme data přímo od startupů. Právě spuštěný dotazník nám pomůže získat odpovědi na otázky, které jsou pro startupové podnikatele zásadní. Jejich podněty budou hrát klíčovou roli při přípravě finální verze startupového zákona, historicky první ucelené legislativy, která se bude rozvoji startupového prostředí v Česku věnovat. Inspiraci pro jeho přípravu sbíráme i v řadě okolních evropských zemí, kde podobné modely skvěle fungují,“ uvádí Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Startupový zákon je strategickou prioritou

Startupy se v posledních letech stávají stále důležitější součástí českého hospodářství. Podle State of European Tech 2024 činily investice do rizikového kapitálu v Česku přibližně 0,07 % HDP. „Startupy a inovativní firmy jsou zdrojem inovací, technologického pokroku i nových pracovních míst. Naše vláda vytváří podmínky, které jim pomohou ještě víc uspět. Vznik prvního startupového zákona je po novém režimu zaměstnaneckých akcií, který začne platit od ledna, dalším důležitým krokem k modernizaci podnikatelského prostředí v České republice. Věřím, že díky datům a informacím přímo od podnikatelů vytvoříme legislativu, která bude odpovídat jejich reálným potřebám,“ říká předseda vlády Petr Fiala.

Na rozdíl od tradičních odvětví startupy často čelí specifickým problémům, které dosavadní legislativa nezohledňuje. Jejich byznys model je založen na rychlém růstu, vysokém stupni rizika a práci s investičním kapitálem. To s sebou přináší jiné potřeby než u zavedených firem, ať už jde o flexibilní pracovní právo, možnost motivovat zaměstnance prostřednictvím zaměstnaneckých akcií nebo přístup k financování v raných fázích podnikání.

V současném systému jsou však startupy nuceny fungovat v podmínkách nastavených především pro tradiční a dlouhodobě zavedené podniky. To vede k tomu, že řada firem hledá příznivější prostředí v zahraničí, kde už startupové zákony existují a poskytují jasná pravidla i cílenou podporu. „Příprava kvalitního startupového zákona reagující na současné výzvy je jednou z našich klíčových priorit. V souladu s Hospodářskou strategií: Česko do top 10, kterou jsem představil při svém nástupu do funkce, chceme, aby startupy našly v Česku podmínky srovnatelné s nejlepšími státy Evropy a nemusely hledat příležitosti v zahraničí. Bez jejich systematické podpory a rozvoje by česká ekonomika v příštích letech jen těžko obstála v mezinárodní konkurenci,“ komentuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Mezinárodní kontext: Česko zatím zaostává

Evropská startupová aliance (ESNA) ve své poslední zprávě za rok 2024 zařadila Česko až na 20. místo ze 24 aktivních členů v hodnocení plnění evropských standardů Startup Nations. To ukazuje, že české prostředí čelí řadě výzev a je nezbytné přijmout systémová opatření. V posledních letech ale vláda podmínky pro mladé inovativní firmy zlepšuje. Vznik startupového zákona je po novém režimu zaměstnaneckých akcií, který začne platit od ledna, nebo osvobození zdanění při prodeji firem, dalším systémovým krokem k vytvoření stabilního a konkurenceschopného prostředí pro rozvoj technologických firem v Česku. Startupová problematika získává v Česku stále silnější institucionální zázemí. V Poslanecké sněmovně vznikl podvýbor pro startupy, vědu, výzkum a inovace, který je svým počtem členů třetím největším podvýborem Hospodářského výboru. Aktivní roli hraje také Koordinační rada investorů a startupů, která se podílí na naplňování evropského Startup Nations Standardu, k němuž se Česko přihlásilo v roce 2021. Právě tato koordinace mezi státní správou, investory a startupovou komunitou je to, co podle odborníků začíná mít zásadní dopad a hmatatelné výsledky.

zdroj foto: Adobestock