Rozvoj domácího fintechového sektoru dál brzdí nedostatečná orientace ve stále komplexnější regulaci, obtížné financování i tradiční kulturní bariéry. Bez dobře zacílených kroků řešících identifikované překážky zůstane český fintech daleko za hranicemi svého skutečného potenciálu. První pozitivní impulsy pro změnu nabízí mimo jiné projekt digitálního regulatorního sandboxu. Shodli se na tom diskutující na pracovní snídani o stavu českého fintech sektoru, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost a agentura CzechInvest.

Za největší překážku fintechové firmy dlouhodobě označují komplexní, a ne vždy jasné regulatorní požadavky. Jak v úvodu připomněl Dušan Hradil, vrchní ředitel sekce Finanční trhy Ministerstva financí, již před třemi lety se takto vyjádřilo 67 % tuzemských firem v šetření OECD. „Následně pak vznikl projekt Fintech Regulatory Sandboxu, který s pomocí prostředků z Národního plánu obnovy nyní realizuje agentura CzechInvest a který pomáhá inovativním firmám zorientovat se v regulaci finančního trhu,“ doplnil Hradil. Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka upozornil, že regulace je nedílnou součástí byznys modelu finančních společností. Fintech je podle něj neoddělitelně spojený s finančním trhem a financováním, a tedy i se silnou regulací, vysokou ochranou spotřebitele a ochranou důvěry v kapitálový trh: „Fintech nepotřebuje méně regulace, ale jasnější regulaci, která bude technologicky neutrální a přiměřená velikosti jednotlivých firem,“ uvedl.

Inovativní služby a produkty musí být proto posuzovány podle rizika a velikosti subjektu. Nově vzniklé inovativní společnosti nejsou schopny plnit stejné regulatorní požadavky jako banky a další zavedené finanční instituce. Přísná pravidla často brání nejen růstu, ale i samotnému vstupu na trh. Unijní a národní regulace, například MiCAR, sice přinášejí jasnější rámec, ale současně zvyšují vstupní náklady kvůli složitému počátečnímu nastavení a ztěžují inovátorům podnikání. Procházka zároveň apeloval na to, aby se čeští zákonodárci vyvarovali zpřísňování pravidel na národní úrovni.

Regulatorní compliance je jen jedním z hlavních úskalí. Druhým, neméně zásadním problémem, je dostupnost nebo přesněji řečeno nedostupnost kapitálu. Investoři vůči fintechovým projektům stále projevují nedůvěru, protože se u mnoha projektů jedná o rizikovou investici bez jiných aktiv než samotného nápadu nebo technického řešení, což vede k tomu, že startupům často nezbývá než spoléhat na drahé úvěry. Kandidát na ministra průmyslu a obchodu nově vznikající vlády Karel Havlíček prohlásil, že financování fintechů by nemělo být závislé jen na úvěrech, ale je potřeba hledat nové možnosti, které budou kombinací zdrojů od investorů či fondů. Významně podpořit růst tohoto sektoru mohou podle něj také daňové pobídky či nový systém zaměstnaneckých akcií.

Dušan Hradil se domnívá, že význam nových možností financování, včetně vydávání cenných papírů s využitím DLT, ještě poroste. Už dříve se vyjádřil, že rozvoj tokenizace může být gamechangerem, který sníží náklady a přiláká investory. Je dobře, že tuzemský centrální depozitář je v této oblasti aktivní a jako první subjekt v EU získal licenci v rámci tzv. DLT pilotního režimu.

Fintech je navzdory překážkám jedním z nejdynamičtějších segmentů evropského hospodářství. Ředitelka Fintech Regulatory Sandboxu při agentuře CzechInvest Simona Michalíková připomněla, že jeho hrubá přidaná hodnota v Česku dosahuje přibližně 12 miliard korun a ročně přináší do veřejných rozpočtů přes 3,5 miliardy na daních.

Diskutující na pracovní snídani Institutu pro politiku a společnost a agentury CzechInvest ocenili i příležitosti, které přináší první český regulatorní sandbox. Generální ředitel agentury CzechInvest Jan Michal uvedl, že se díky svému nastavení stal inspirací pro okolní země a jeho nastavení a kvalitu oceňují Rakušané nebo Slováci. Otevřenost k fintechové scéně deklaruje také Česká národní banka, která zřídila kontaktní místo, kam se firmy mohou obracet se svými dotazy.

Další rozvoj bude záviset mimo jiné na budování důvěry a otevřeného dialogu mezi inovátory, trhem, investory, regulátory a zákonodárci. Podpora inovací vyžaduje v dnešní stále dynamičtější době nejen jednoznačný výklad legislativy a dostupné možnosti financování, ale také důslednou aplikaci proporcionality v přístupu regulátorů, změnu ve stáje silně konzervativním přístupu českých investorů a obecně přizpůsobení se reáliím doby v bankovním a finančním sektoru. Banky, investoři i veřejnost bývají opatrní, a právě otevřený dialog může urychlit přijímání inovativních řešení a vyjasnění toho, co dnes ještě vnímáme jako legislativní překážky.