Český transfer technologií se postupně posouvá, stále ale naráží na řadu překážek, ať už se jedná o nastavení akademického prostředí nebo nedostatku profesionálních kapacit. Jak si Česko v této oblasti vede? A co může pomoci k tomu, aby se výsledky výzkumu častěji uplatnily v praxi? O tom jsme se bavili s Ondřejem Mošem, který působí v pracovní skupině KRIS zaměřené na transfer technologií a stojí také za databází českých spin-off společností.

1. Ondřeji, čím vším se zabývá Standard 5 ESNA – inovace ve veřejných zakázkách a jaká je role pracovní skupiny KRIS v této oblasti?

Nemohu mluvit za celý Standard 5, ale část Tech Transfer se zaměřuje na to, jak stát a veřejné instituce vytvářejí prostředí pro vznik a růst inovativních firem – zejména spin-offů z vědeckého prostředí. Nejde jen o veřejné zakázky v klasickém smyslu, ale obecně o schopnost veřejného sektoru fungovat jako první zákazník inovací, podporovat transfer znalostí a snižovat bariéry mezi výzkumem a trhem.

2. V roce 2024 byla ČR dle ESNA na 42 % plnění ve srovnání s průměrem ESNA 55 %. Jak si na tom stojí ČR s ročním odstupem?

Česká republika se posouvá, ale stále jsme spíše ve fázi budování systému než jeho optimalizace. Za obrovskou změnu považuji to, že v čele významných výzkumných organizací nyní stojí lidé, kteří vidí v transferu a spin-offech cestu ke zvyšování společenského dopadu české vědy.

3. Pracovní skupina 5 si vytyčila tři intervenční oblasti, které je třeba zlepšit. O jaké oblasti se jedná?

První z nich je Kulturní a motivační změna ve výzkumných organizacích. Dnes je akademický systém stále dominantně nastaven na publikace, nikoli na dopad. Proto prosazujeme větší zohlednění transferu v hodnocení institucí i kariérním růstu vědců.

Druhou oblast jsme nazvali jako Financování údolí smrti. Máme kvalitní výzkum, ale chybí rychlé peníze mezi laboratoří a trhem. Proto navrhujeme PoC mikrogranty s rolling hodnocením.

Třetí oblastí je Profesionalizace transferu a spin-off procesu. Zakladatelé i investoři potřebují rychlé, předvídatelné procesy a profesionální podporu. Tu jim mohou zajistit pouze kvalifikovaní zaměstnanci, kteří ale ve většině výzkumných organizací nemají potřebný mandát, finance či kapacity.

4. Jaké jsou další plány této pracovní skupiny? Na čem pracujete?

Pracujeme na konkrétních intervencích a způsobu, jak je prosadit. Zároveň reagujeme na aktuální situaci a nabízíme expertízu pro řešení konkrétních témat.

5. Co v Česku stále nejvíce brzdí přenos poznatků z výzkumu do praxe a vznik spin-off společností?

Největší problém není jedna konkrétní legislativa. Je to kombinace kultury, motivací a rizikové averze. V podstatě nám nebrání nic, musíme to jen víc odpracovat, být odvážnější a najít způsob, jak nasměrovat peníze (tedy motivaci) do správných rukou, tedy vědcům, kteří mají potenciál vytvářet výsledky s tržním potenciálem.

6. Blíží se nové programovací období a s ním i nové dotační programy. Jaký je plán v této oblasti? Jak to ovlivní např. programy TA ČR a další?

Nemohu říct. V současné chvíli ještě hledáme shodu na konkrétních intervencích. Rádi bychom s TA ČR probrali například PoC mikrogranty. Víme ale, že určité aktivity v této oblasti už sám TA ČR dělá.

7. Kde v zahraničí čerpáte inspiraci? Od kterých států a systémů?

Neexistuje jeden ideální model. Inspirujeme se podle konkrétní oblasti. Největší inspiraci se ale snažíme brát z podnikatelského prostředí. Protože ani zahraniční systémy nejsou bez chyb, např. v UK čelí transferové kanceláře a univerzity velké kritice, i když si je v Česku bereme jako vzor. Obecně se ale díváme na státy jako Izrael, UK, USA, Nizozemsko a Švýcarsko.

8. V jedné prezentaci PS Transferu technologií je uvedeno, že máme tolik spin-offů, kolik si zasloužíme. Stále na tom trváte?

Ano, a myslím, že je důležité to chápat v širším kontextu. Spin-offy nejsou něco, co vznikne jedním dotačním programem. Jsou výsledkem dlouhodobě nastavené kultury, motivací, kapitálu, zkušeností a důvěry. Česká centra transferu, regionální inovační centra nebo systematická podpora podnikavosti jsou ve skutečnosti velmi mladé struktury. Současně ale vidím obrovský progres. Dnes už máme první generaci lidí, kteří prošli startupy, exity, investicemi nebo transferem. Začíná vznikat zkušenostní vrstva, která tu dlouho chyběla.

9. Ondřeji, ty osobně jsi vytvořil unikátní databázi spin-off společností v ČR. V čem je pro misi naplnění standardu 5 přínosná a jaké další plány s ní máte?

Bez dat neumíme řídit systém ani měřit dopad veřejných investic. Dlouhodobě jsme v Česku nevěděli, kolik spin-offů tady vůbec je. A to platí pro mnoho zemí. Tak jsme se rozhodli to změnit, protože jsme chtěli spin-offy zkoumat.

Nyní díky tomu zhruba víme, kolik jich je, kdo je tvoří, kolik je v nich nainvestováno a co dělají. Do budoucna by z toho mohl vzniknout benchmark, kde stát, vědci i veřejnost uvidí, jak si na tom jednotlivé univerzity stojí a o jaké podíly si např. říkají. Nyní si databázi převzala Transfera.cz a společně ji aktualizujeme a řešíme její trvalejší formu.

Moc děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu pracovních úspěchů.