Představte si Česko jako zemi, ve které  mají startupy ideální podmínky pro růst, přístup ke kapitálu, talentovaným lidem, férovému zdanění i podpůrnému legislativnímu rámci. Přesně k tomu směřuje Koordinační rada investorů a startupů (KRIS), která vznikla jako reakce na přijetí Startup Nation Standard – evropské iniciativy podepsané Českou republikou v roce 2021. Tento rámec definuje osm klíčových oblastí, které mají jednotlivé státy rozvíjet, aby se z Evropy stalo prostředí příznivé pro inovace. V rozhovorech s předsedy pracovních skupin KRIS se podíváme na to, jak se tyto principy promítají do české reality a co všechno je potřeba udělat, aby se sen o startupovém národu stal skutečností.   

Na cestě k transformaci Česka ve startupový národ hraje klíčovou roli schopnost přilákat a udržet talentované lidi. Tuto výzvu přijala za svou Alena Danielová, předsedkyně pracovní skupiny SNS 2 –  Lákání a retence talentu v rámci Koordinační rady investorů a startupů (KRIS). Jako vedoucí týmu rozvoje Regionální inovační strategie (RIS) v Moravskoslezském inovačním centru Ostrava (MSIC) se dlouhodobě věnuje podpoře podnikavosti, vzdělávání a integraci talentů do inovačního ekosystému regionu. Její zkušenosti zahrnují projekty zaměřené na přilákání zahraničních odborníků, rozvoj podnikavosti mezi studenty i podporu diverzity a inkluze v podnikatelském prostředí. V rozhovoru s ní se zaměříme na to, jaké konkrétní kroky jsou potřeba k naplnění evropského standardu pro startupové národy v oblasti lidského kapitálu.

 

1. Dobrý den, Aleno, podle reportu SNS 2024 kleslo Česko v oblasti lákání a retence talentu z 61 % na 48 %. Můžete rozvést, jaké konkrétní faktory nebo indikátory k tomuto poklesu nejvíce přispěly?

Oblast Lákání a retence talentu dle standardu ESNA (Europe Startup Nations Alliance) je v evropském kontextu srovnávána ve 4 parametrech. Dva z nich sledují délku vízového procesu pro talenty z třetích zemí, a to jak zakladatelů startupů, tak zkušených kandidátů na volné pracovní pozice. Dalším sledovaným parametrem je existence programů a pobídek na podporu návratu a lákání talentů z třetích zemí.

Zmíněný pokles ve sledovaném parametru je  v České republice dán právě poklesem iniciativ k lákání zejména technických talentů. Ještě v roce 2023 existovaly programy, jako je „Czech Your Talent“ nebo projekt “Czech.global”, které se snažily přitahovat talenty do Česka. V roce 2024 však realizace nepokračovala a nové národní programy nevznikly.

  

2. Jak vnímáte hlavní překážky, které v Česku brání efektivnímu lákání a udržení talentovaných lidí – ať už domácích, nebo zahraničních? Co jsou podle vás největší systémové bariéry?

Jednoznačně nám chybí atraktivní národní strategie TAIM včetně programů pro lákání zahraničních talentů a iniciativy pro návrat rodáků. V současné době státy mezi sebou velmi silně soupeří o tyto talenty, řada zemí se tomuto tématu věnuje již několik let, mají a realizují národní strategie. Je proto nezbytné „do tohoto vlaku naskočit také“.

Neznamená to však, že se v Česku Talent attraction managementu nikdo nevěnuje. Na úrovni krajů, které svůj dlouhodobý rozvoj staví na podpoře znalostní ekonomiky, již několik let tuto iniciativu realizují. Pěkným příkladem je např. platforma #Brnoregion a i iniciativa: Rodáci, vítejte zpět, kterou v těchto dnech iniciujeme u nás v Moravskoslezském kraji.

Každopádně součástí národní strategie by mělo být i zjednodušení imigračních procesů digitalizací a flexibilnější zaměstnávání expertů ve startupech, tak aby se zkrátil a usnadnil nábor specialistů, resp. relokace zahraničních startupů.

  

3. Jaké konkrétní cíle si vaše pracovní skupina stanovila pro zlepšení této situace v příštím roce? Na co se chcete nejvíce zaměřit?

Pracovní skupina Lákání a retence talentů byla ustavena v březnu 2025. Vzhledem k poklesu úrovně naplňování parametrů evropské iniciativy ESNA nás čeká iniciace programů pro lákání talentů a startupů, a to v návaznosti na hledání dobré praxe zemí zapojených do zmíněné iniciativy. V českých regionech jsou tyto programy již pilotovány, po jejich ověření se, doufám, rozšíří do všech krajů.

Zahájili jsme diskusi k novelizaci zákona o pobytu cizinců, který chceme představit Podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace v Poslanecké sněmovně.

 

4. Jaké klíčové ukazatele sledujete při měření úspěšnosti v oblasti lákání a retence talentu? Můžete přiblížit, jak se tyto ukazatele vyvíjely v posledních letech? 

 V rámci evropské iniciativy jsou čtyřmi klíčovými ukazateli pro oblast Lákání a retenci talentů:

• délka vízového procesu zakladatelů startupů z třetích zemí

• délka vízového procesu pro talenty z třetích zemí

• existence programů a pobídek na podporu návratu a lákání talentů z třetích zemí

• Index OECD atraktivity podnikatelského prostředí pro zahraniční talenty (ITA)

Česko se připojilo k deklaraci Europe Startup Nations Standard v roce 2021. Výsledky sledovaných indikátorů však máme za roky 2023 a 2024. V tabulce níže lze vidět, jak dlouho trvá vyřídit zaměstnaneckou kartu v ČR a jak jsme konkurenceschopní. Osobně mne nadchl estonský systém digitalizace veřejné správy, včetně možnosti získat elektronický pobyt v zemi, tzv. e-residency, umožňující on-line podnikání.

 

Nicméně obecně státy, které mají svoji strategii TAIM, používají i jiné metriky, jako např. počet nově vzniklých startupů, přírůstek talentů (zaměstnanců) a spokojenost zaměstnavatelů s realizací národní strategie TAIM.

  

5. V čem podle vás spočívá klíč k návratu českých a evropských talentů ze zahraničí zpět do ČR? Jak můžeme učinit návrat atraktivnějším?

Jeden klíč k návratu dle mého názoru neexistuje. Může jít o svazek klíčů, který kombinuje pracovní pozice s globálním dopadem, kvalitní zaměstnanecké podmínky, včetně zaměstnaneckých akcí, a vysoký standard kvality života (dostupné a kvalitní zdravotnictví, bezpečnost, prostupný vzdělávací systém). Image Česka jako otevřené země zaměřené na vybrané technologické inovace by nám rozhodně pomohl.

 

6. Máte k dispozici statistiky o tom, kolik českých nebo evropských technologických talentů aktuálně působí mimo EU – a kolik z nich zvažuje návrat? Které evropské nebo světové země podle vás v této oblasti udávají směr a mohou  pro nás být inspirací?

 Nemám k dispozici statistiky, kolik českých technologických talentů aktuálně působí mimo EU, tudíž ani kolik z nich zvažuje návrat. Každopádně bychom chtěli následovat severské evropské země, které jsou v realizaci národní politiky TAIM na špici, nebo stát Michigan (https://themichiganlife.org/) se svou politikou lákání talentů.

 

Moc děkujeme!

 

Pozn. redakce – Článek je součástí rozhovorů s předsedy pracovních skupin KRIS.  Postupně vám budeme přinášet jednotlivé #KRISrozhovory na témata pracovních skupin.